10 dnů, které otřásly světem – Strhující záznam smrtelného zápasu

328,93  398,00 

Katalogové číslo: 9788073356880 Kategorie: ,

Popis

Když se John Reed dostal do předrevolučního Petrohradu, měl za sebou sugestivní reportáže z dělnický vzpour v USA a z krutých bitev Velké války. Přijel bezprostředně po neúspěšném pokusu monarchistů o svržení prozatímní vlády. Obě strany konfliktu mu dovolily téměř neomezený přístup do nejdůležitějších míst revolučních dějů. Byl svědkem, a někdy dokonce aktérem rozhodující, nejdramatičtější fáze revoluce. Jeho kniha proto nemůže být nestranným popisem ruské revoluce, není však ani poplatná autorovým politickým názorům: Za bojů jsem nebyl nestranný, píše, avšak když jsem vyprávěl historii těch velkých dní, snažil jsem se vidět události očima svědomitého reportéra, kterému jde o to, aby zaznamenal pravdu. Po příjezdu vidí Reed Petrohrad jako město, kde číšníci odmítají zpropitné, protože přece nejsou otroci, a kde se na soše Kateřiny Veliké třepotá rudý prapor, kde hladoví revolucionáři hromadí zbraně, zatímco v nočních klubech teče proudem šampaňské a luxusní prostitutky se trumfují cenami svých kožichů. Po několika dnech ovšem přijde útok na Zimní palác a krvavý boj na život a na smrt s odpůrci revoluce. Autor si poctivě všímá i neúspěchů a tragédií, jako byly „vinné pogromy“, kdy Rudé gardy střílely na vzbouřené opilé vojáky plenící vinné sklepy bohatých. Deset dní, které otřásly světem ozařuje scénu revoluce čistým plamenem idealismu a nabízí strhující a zároveň realistický pohled do samého středu událostí. Ironií je, že zvláštní věrohodnost knihy vyplývá paradoxně z autorova bezprostředního, subjektivního přístupu. „Když jsme vyšli do šerého a chmurného dne, všude kolem dokola po šedém obzoru houkaly tovární sirény. Chraptivý, nervózní zvuk, plný zlověstného varování. Pracující se po desetitisících hrnuli z továren, muži i ženy. Bzučící chudinské čtvrti vyvrhovaly po desetitisících své temné, zbídačelé hordy. Rudý Petrohrad je v nebezpečí! Kozáci! Všichni se valili na jih a jihozápad ubohými ulicemi k Moskevské bráně, muži, ženy i děti, s puškami, krumpáči, rýči, kotouči drátu, s pásy nábojů přes pracovní haleny.“